english

Для Беларусаў • Fotogalerie • Download • Kontakt • Odkazy • Forum

Problémy, které vyhrocují rusko-běloruské vztahy

Děkuji Vám za to, že jste mi umožnili vystoupit v Radě Evropy. Pokusím se mluvit maximálně stručně, ale nicméně i tak Vám přiblížit hlavní smysl rozhodnutí ruských úřadů, která se týkají Běloruska. V každém případě to, jak my, specialisté na rusko-běloruské vztahy, tato rozhodnutí chápeme. Kromě toho se pokusím vysvětlit názory, které panují mezi ruskými experty o rusko-běloruských vztazích.

Všeobecná ustanovení. Integrační projekt svazového státu Ruska a Běloruska, který byl od roku 2002 do roku 2006 ve stádiu stagnace, se v prosinci - lednu 2007 ocitl v první etapě, v energetické etapě rusko-běloruské krize. Krize zároveň odhalila řadu krizových jevů, jejichž důvody nejenže přetrvávají, ale stále narůstají. Eskalace narušení vztahů mezi Moskvou a Minskem, které proběhlo do prosince 2006, nebyla zastavena.
Podle nás bude další etapa rusko-běloruské krize finanční povahy. Pokud nebude přijata řada stabilizačních opatření, krize by se měla projevit od listopadu do prosince 2006.

Připomínám, že pokud se nic nestane, pak by se zítra, tedy 29. června, mělo uskutečnit první rusko-běloruské setkání na nejvyšší úrovni za posledních 7 měsíců.

Lze stanovit dva hlavní problémy, které vyhrocují rusko-běloruské vztahy a katalyzují krizové jevy:
1) Nedostatek důvěry mezi Minskem a Moskvou. Ruský prezident zjevně nedůvěřuje A. Lukašenkovi. Celkovou nedůvěrou k běloruskému politickému systému je zachvácen téměř celý ruský establishment.
2) Neexistuje politický dialog mezi ruským a běloruským vedením. Běloruský prezident v současné době demonstruje, jak je na Moskvu uražen. Předtím se běloruský prezident pokoušel ruské vedení vydírat svými energetickými projekty v Iránu a ve Venezuele.

Ekonomický rozměr vztahů mezi RF a BR. Rozhodnutí ruských orgánů vůči BR, která byla přijata v prosinci - lednu 2006/2007, jsou konečná a nepodléhají revizi. Zahrnují řadu smluv v oblasti ropy a plynárenství, včetně „žebříčku" růstu cen plynu a zvýšení vývozního cla na ropu, a také dohodu o prodeji 50% akcií Beltransgazu OAO Gazpromu. K těmto energetickým dohodám patří také dohody v obchodní oblasti, určené k likvidaci netarifních smluv, kdysi jednostranně přijatých běloruskou stranou (75 omezení). Jako poslední byla podepsána tranzitní dohoda o ochraně ruského tranzitu na běloruském území.

Apoteózou krize bylo zveřejnění ruským prezidentem částky, jimiž Rusko dotuje běloruskou ekonomiku (7 miliard USD ročně).

Ruské úřady své kroky řídily s úctou k suverenitě a nezávislému statusu BR v souladu s principy: „Za suverenitu se platí" a „Suverenita znamená světové ceny". Rusko není imperie, aby platilo potřeby svých spojenců. Právě dotování spojenců je ukazatelem imperátorských syndromů v zahraniční politice. Vidíme problémy běloruské ekonomiky. Bereme v úvahu, že v souvislosti se změněnými podmínkami na vývoz ropných produktů získává běloruský rozpočet hodně běloruských rublů. Příliš mnoho, aby se našlo tolik valuty, aby se sladila tato peněžní hmota národní měny. Hlavní část valuty vždy Bělorusko získávalo z vývozu ropných produktů, vyrobených z ruské ropy, do zemí EU.

Negativní procesy ve finační sféře Běloruska mohou ve výsledku vést na konci roku 2007 k variantě defaultu.
Ruské vedení nevylučuje, že Minsku poskytne finanční pomoc.

Avšak je třeba zmínit, že podle našeho názoru v Bělorusku nenastane sociální a ekonomická krize, protože ruské vedení ho na tranzitních energetických komunikacích mezi Evropou a Ruskem nedovolí.

Vidíme, že finanční stabilita je hlavním problémem běloruských úřadů. Vycházíme z toho, že globální závislost běloruské ekonomiky na ruských energetických médiích a ruském trhu bude trvat nejméně 10 let. To na Rusko klade velkou zodpovědnost, ale znamená to i promyšlenou a aktivní ekonomickou politiku běloruských úřadů.
Často se však setkáváme s tím, že Minsk praktikuje neadekvátní ekonomickou politiku. Konfiskace ruské tranzitní ropy z ropovodu „Družba" 7. ledna 2007 vedla nejprve k uzavření tranzitního ropovodu, potom 21. května ruské vedení potvrdilo stavbu nového ropovodu (BTS-2), který by měl čerpat ropu mimo bělourské území na pobřeží Finského zálivu k terminálům ruského přístavu Primorsk.

V Rusku umí stavět ropovody. Stavíme 1.5 - 2 km v silně členitém terénu v každém ročním období. BTS-2 bude postaven za 550 dnů. Ropa, která bude téci na pobřeží Finského zálivu, bude za 1,5 roku doplněna o 50 - 70 mil. tun z běloruské trasy, což v zahraničí značně posílí pozici mezinárodní ropné burzy, která se opět otvírá v Sankt Petěrburgu.

Takže V. Putin může vlastně běloruskému prezidentovi poděkovat. Celkově vzato jsou následky ruských rozhodnutí v ekonomických vztazích mezi Ruskem a Běloruskem zjevné:
• Bělorusko je postupně zbavováno statusu tranzitní země. Pokud jde o plyn, aktivně pokračuje stavba „Severního toku". Pokud jde o ropu, staví se BTS-2. Pokud jde o automobilový tranzit, uvažuje se o jeho rozšíření přes území Finska a Lotyšska.

• Postupně jsou rušeny dotace běloruské ekonomiky, celý proces by měl být ukončen do 3 let.
• Naděje, které běloruské orgány spojují s novým ruským prezidentem (prezidentské volby budou v březnu 2008), nemají reálný základ. Kromě toho ani jedna ruská politická strana, snad kromě komunistů, na prahu parlamentních voleb nevyužije otázku bělorusko-ruských vztahů ve svých předvolebních programech. Názory na běloruské téma jsou v v ruských politických kruzích velmi jednotné. Bylo by pokrytecké vyhnout se často kladené otázce, jakou míru zodpovědnosti nese ruské vedení za existenci autoritářského režimu A. Lukašenka. Je třeba poznamenat, že ruské vedení vychází z toho, že běloruský národ je schopen sám vyřešit otázky své politické budoucnosti.

Ruské vedení neplánuje na běloruské politické scéně realizovat vlastní politické scénáře. Nechystá se hledat nástupce A. Lukašenka. Bělorská republika pro Rusko zůstane svazovou republikou. To je norma. Proč? Jde o to, že ruští experi věří, že A. Lukašenko je ukazatelem rozvoje běloruského politického řádu, který může produkovat zatím jen lukašenkovce.
Odtud pramení názor, že nemá cenu vést dialog s alternativními politickými činiteli. Takoví buď neexistují, nebo představují zájmy vnějších sil. Odsud plyne nedostatek dialogu mezi Moskvou a běloruskou opozicí. Je lehčí vést dialog s jejími sponzory...

Avšak chybí i systematický dialog na běloruské téma mezi Moskvou na straně jedné a Washingtonem a Bruselem na straně druhé. Dialog zatím nemá cenu, protože Západ nemůže převzít 20% dotování běloruské ekonomiky. To nyní dělá Moskva. Západ nemá Moskvě co nabídnout.

Moskva nechce do Běloruska dovážet demokracii. Tuto roli na sebe uvalil Brusel a Washington, kteří při tom kritizují Rusko za autoritářství a dokonce za totalitarizmus. Jde o to, že na postsovětském území jsou zkušení bojovníci za demokracii - Ukrajina, Gruzie a také vnější síly - NATO, EU a další.

Rusko nebude hrát na politické scéně, kde na něho zbývá druhé místo. V další variantě nastává absurdní situace: Západ nazývá Rusko monstrem autoritarizmu, ale zároveň ho obviňuje, že nemá zájem zapojovat se do vnitřních běloruskách záležitostí a ničit lukašenismus.

Tím spíše existují klíčové problémy, které mohou mít zásadní vliv na rozvoj politické situace v Bělorusku.
• Finanční nestabilita, která může vést k těžké krizi, o čemž jsem se již výše zmiňoval.

• Počátek stavby atomové elektrárny. Získali jsme dojem, že Bělorusové začínají se stavbou vlastní atomové elektrárny 45 km od města Mogilev. Zatím máme neověřené informace, že byly vytvořeny zásoby stavebního materiálu a byla zahájena stavba tří betonových závodů v oblasti možné výstavby elektrárny.

• Je třeba říci, že pochybujeme o tom, že bude v roce 2008 vyhlášen tendr na stavbu atomové elektrárny.
Minsk nehodlá při stavbě atomové elektrárny využít ruských služeb.
Můj osobní názor je takový, že ruské vedení nedopustí, aby se A.Lukašenko stal doživotně prezidentem a aby byla vláda v Bělorusku předávána dědičně.

• Stvaba atomové elektrárny, na níž by se měli podílet Číňané, Iránci a dokonce Ukrajinci a která by měla stát 500 km od Moskvy, je pro Moskvu nepřijatelná.

A.Suzdalcev, Štrasburg, 28.6. 2007, podvýbor Rady Evropy pro Bělorusko

Zdroj: voltaire.netkosice.sk

zpět na úvodní stránku

Prosíme, umístěte na své stránky naše bannery a podpořte tím naši iniciativu a snahu o demokratické změny v Bělorusku.

Velký:

Pro zobrazení našeho banneru na vašich stránkách vložte následující kód:

To display the banner put this code on your webpage:

Malý:

Pro zobrazení našeho banneru na vašich stránkách vložte následující kód:

To display the banner put this code on your webpage:

Reklama: