english

Дзеля Беларусаў • Fotogalerie • Download • Kontakt • Odkazy • Forum

16. února proběhl "Den naší solidarity"

V Praze proběhla další akce v rámci "Dne solidarity s Běloruskem", která se koná na celém světě každého 16. dne v měsíci.

V Praze ji již tradičně pořádala iniciativa Svobodné Bělorusko. Den naší solidarity se konal na Křížovnickém náměstí na Praze 1, v blízkosti sochy císaře Karla IV. a sešlo se na něm více než 50 lidí.

Účastníci akce rozdávali kolemjdoucím turistům i obyvatelům Prahy letáky informující o současném režimu v Bělorusku a o represích, které tento režim vyvíjí na své obyvatelstvo.

Den naší solidarity se v Praze koná již rok, ale akce podobného zaměření se v celém Česku konaly i dříve. Pořádala je například česká pobočka Amnesty Inernational, NESEhnutí, nebo Svaz Bělorusů v zahraničí.

Během celého roku se akce v Praze účastnilo 20 až 50 převážně studentů pražských vysokých škol a Bělorusů žijících v Praze.

Za ten rok se toho v Bělorusku událo mnohé. Bohužel se ale nestalo téměř nic, co by Bělorusko posunulo blíže k demokracii a svobodě.

V březnu minulého roku se v Bělorusku konaly prezidentské volby, které byly pozorovateli různých institucí a organizací prohlášeny za neodpovídající demokratickým standardům. Běloruské opozici nebyl dán odpovídající prostor v celostátních médiích, byla jí zakazována předvolební setkání s voliči, aktivisté a politici různých prodemokratických stran a sdružení byli zadržování milicí a pro výstrahu zavíráni do vězení. Po volbách proběhly masové protesty, které byly brutálním způsobem potlačeny speciálními jednotkami milice. Jeden z kandidátů opozice Aljaksandr Kazulin byl po volbách odsouzen na 5,5 let do vězení. Druhý z opozičních kandidátů Aljaksandr Milinkievič dopadl o něco lépe. Několik dní po volbách byl z vězení propuštěn. I tak tam ale během celého roku ještě několikrát zavítal.

Represe se však netýkají jen politiků, ale i protirežimní mládeže. Několik vedoucích členů mládežnické organizace Mladá Fronta (Malady Front - Малады Фронт) bylo zatčeno a odsouzeno k mnohaletým trestům odnětí svobody nebo nucených prací. Záminkou pro tyto rozsudky je většinou členství v neregistrované organizaci, organizování veřejných protestů, nebo chuligánství.

Problémy s režimem Alexandra Lukašenka mají i církve. Protestantská církev Nový život se již několik měsíců soudí s úřady o svůj kostel. Podobné problémy měli i římští katolíci v Hrodně.

Nedávné volby do místních zastupitelstev potvrdily, že se běloruský režim v čele se svým „prezidentem“ nehodlá vzdát moci. I když v poslední době naznačuje ochotu vyjednávat se „Západem“ v čele s EU, tak nesmíme podlehnout jeho klamným gestům. Lukašenko například sám nedávno v rozhovoru pro agenturu „Reuters“ řekl, že Bělorusko „není připravené mít svobodná média“, protože by podle jeho mínění „mohly škodit společnosti“. Ve stejném rozhovoru Lukašenko také uvedl, že nepočítá s propuštěním politických vězňů.

Proto je potřeba říci: „Boj trvá! Bělorusko nadál potřebuje vaši solidaritu!“

Nejlepší způsob, jak ji vyjádřit je zúčastnit se dne solidarity. Ukažme běloruské opozici, že není ve svém snažení sama a že i obyčejní Češi ji podporují.

Budoucnost Běloruska je i naší věcí – dohromady bojujeme za Evropu bez strachu a útlaku; za Evropu ve které se ctí nejdůležitější právo člověka – právo na svobodu!

Iniciativa provádět Den Solidarity vzešla po tom, co 16. září 2005 minská milice rozehnala pokojnou demonstraci a odebrala účastníkům této akce portréty zmizelých politiků a národní vlajky. Toho dne jeden z lídrů hnutí Zubr Nikita Sasim zvedl nad hlavu svou džínovou košili jako symbol protestu proti diktatuře. Od té doby se koná Den Solidarity každého 16. dne v měsíci. Všechny akce konané v tento den jsou také připomínkou čtyřech lidí, kteří položili svůj život za svobodné Bělorusko. Byli jimi Viktar Hančar, Anatolij Krasouski, Jurij Zacharenko a Dmitrij Zavadski. Všichni ze dne na den záhadně zmizeli.

Dva z nich dokonce shodou okolností zmizeli také šestnáctého. 16. září 1999 beze stopy zmizel zástupce mluvčího Nejvyššího sovětu Viktar Hančar a jeho přítel Anatolij Krasouski – podnikatel, který finančně podporoval opozici.

Akci „Den naší solidarity“ vyhlásili známí běloruští rockoví muzikanti, lídři opozice a kandidát na prezidenta za demokratickou opozici – Aljaksandr Milinkievič.

Den solidarity s Běloruskem se každý měsíc koná v mnoha evropských a světových metropolích. Nejviditelnější a také nejúspěšnější, co do počtu účastníků a také zájmu veřejnosti, jsou akce konané v Polsku.

-SB-

Autor fotografií: Andrej Navumienka

zpět na úvodní stránku

Prosíme, umístěte na své stránky naše bannery a podpořte tím naši iniciativu a snahu o demokratické změny v Bělorusku.

Velký:

Pro zobrazení našeho banneru na vašich stránkách vložte následující kód:

To display the banner put this code on your webpage:

Malý:

Pro zobrazení našeho banneru na vašich stránkách vložte následující kód:

To display the banner put this code on your webpage:

Reklama: