english

Дзеля Беларусаў • Fotogalerie • Download • Kontakt • Odkazy • Forum

Charta’97: Bělorusové se dočkají změn, stejně jako Češi

Před 30 lety na počátku ledna byl v západním tisku otištěn text Charty’77, manifestu československých disidentů. Podle dnešního názoru Václava Havla, jednoho z prvních iniciátorů Charty, který se později stal prezidentem, se Charta’77 stala vzorem odporu vůči totalitnímu režimu, který má v rukou všechny silové mechanismy. Zkušenosti Charty kromě Bělorusů převzali také severokorejští, kubánští a barmští disidenti. Zdá se, že Charta přinesla něco, co přežilo epochu krachu komunismu, říká Václav Havel.

Princip Charty’77 stál na snaze dostat z komunistického režimu vše, co slovně deklaruje. V prvním dokumentu jeho autoři požadovali, aby se tehdejší vláda držela Ústavy ČSSR a ctila lidská práva, jestliže podepsala Helsinskou dohodu. Chartu’77 podepsali takoví známí lidé jako dramaturg Václav Havel a Pavel Kohout, filosof Jiří Němec, spisovatel Ivan Klíma, Ludvík Vaculík, herec Pavel Landovský, profesor Jan Patočka, novinář Petr Uhl a další – dohromady to na počátku bylo okolo 250 lidí (později celkem 1898). Režim odpověděl odvetnými opatřeními, kromě jiného přinutil jiné známé lidi podepsat Antichartu. V tom samém lednu byl Václav Havel uvězněn. Proces občanského probuzení, vedoucího ke svobodě se ale přesto zastavit nepodařilo. Do vítězství sametové revoluce tehdy zbývalo 12 let.

Pokud Charta’77 vznikla v ČSSR za podpory rockových muzikantů, tak iniciátory občanské iniciativy Charta’97 v Bělorusku byli novináři. Rok 1997 je známý uvězněním novinářů ORT, zakázáním časopisu „Svoboda“ a tlakem na nezávislý tisk.

Vzpomíná koordinátor Charty’97 Zmicer Bandarenka:
„V Bělorusku v době vzniku Charty’97 již byly dostatečně přesně definovány struktury různých politických stran, které se účastnily voleb. To u Charty’77 nebylo. Ale základ, který nás spojoval, to je boj za svobodu, boj za nezávislost našich zemí. Je zde podobnost. Když se setkáme s veterány Charty’77, máme mnoho společného, oni velmi dobře rozumějí naší situaci“.

Chartu’97 na začátku podepsalo sto známých lidí z Běloruska a celkem se pod ní podepsalo více než sto tisíc lidí. Informace o vzniku Charty’97 byla zveřejněna v běloruských sdělovacích prostředcích. Má smysl dnes pokračovat ve shromažďování podpisů?

„Dnes shromažďování nemá smysl. Jedním z našich hlavních cílů bylo sjednocení demokratických sil. Bylo tu také přání, aby se objevily nové tváře. Na první tiskové konferenci, kde byl oznámen vznik iniciativy Charta’97, byli přítomni Aljaksandr Milinkievič, Viktar Karnjajenka, Aljaksandr Dabravolski, Ljudmila Graznova, Andrej Sanikav, Mikalaj Chalezin. V organizačním výboru Charty’97 v různých obdobích byli Viktar Ivaškievič, Vincuk Vjačorka, Vladzimir Mackievič… Významnou roli v iniciativě Charty’97 sehrál Pjotr Marcav. Bylo to mnoho lidí. Ale když byla v roce 1998 založena koordinační rada demokratických sil, byli jsme do značné míry přesvědčeni, že bylo dosaženo cíle. Byla to reálná dohoda v podmínkách tehdejší doby“, říká Bandarenka. 

Charta’97, stejně jako Charta’77, měla svou antichartu. Inicioval ji tehdejší lídr komunistů Viktar Čykin. Viktar Čykin navrhl Chartu’98. Podle slov Bandarenki to byl propagandistický krok a tato iniciativa velmi rychle skončila.

„Dnes se o Chartě’98 jako o protiaktivitě nikdo nezmiňuje, dokonce ani když běloruské televizní kanály ukazují webové stránky Charty’97“, říká obránce lidských práv.

Co si Charta’97 vzala z českých zkušeností?

„To hlavní je zřetel na každého bojujícího člověka. A dnes to, že rodiny neprávem odsouzených dostávají podporu, že se informace o politických vězních rychle šíří po světě, předávání informací o tom, že Lukašenko je diktátor, že pronásledovaní běloruští studenti mají možnost studovat v zahraničí – to je hlavní přínos. V historii běloruského odporu zůstanou slova jako Charta’97 zachována“, je si jist Zmicer Bandarenka.

Česká Charta’77 fakticky dosáhla nastolení demokracie v zemi po 12 letech, když proběhla sametová revoluce. Jaké perspektivy vidí běloruská Charta’97?

U nich vše proběhlo za 12 let, u nás minulo zatím jen 10. Takže máme ještě dva roky abychom dosáhli cíle. I když rozhodně jsme si přáli, aby změny v Bělorusku proběhly daleko rychleji. Ale pochyby o tom, že Bělorusko bude demokratické a že se stane členem Evropské unie, nemáme“, ujišťuje Zmicer Bandarenka.

Text Charty '97 si můžete přečíst zde

Zdroj: Charter97.org

zpět na úvodní stránku

Prosíme, umístěte na své stránky naše bannery a podpořte tím naši iniciativu a snahu o demokratické změny v Bělorusku.

Velký:

Pro zobrazení našeho banneru na vašich stránkách vložte následující kód:

To display the banner put this code on your webpage:

Malý:

Pro zobrazení našeho banneru na vašich stránkách vložte následující kód:

To display the banner put this code on your webpage:

Reklama: